Těším se na novinky od Vás i v novém roce a přeju, ať se Vám na projektech líbí, jste spokojení a ať si užíváte tuhle skvělou životní zkušenost!

Pojištění - AXA insurance funguje - otestováno :)

Jsem překvapená jak ti Francouzi v pojišťovně pracují - peníze mám na účtu a  všechno se vyřešilo od doby kdy jim přišli účty, faktury a zprávy asi za 15 dní i s převodem peněz. 

Bylo trochu problematické a zdlouhavé získat všechny papíry od doktora, dohledat a vyplnit všechno, co je požadováno pojišťovnou. Od poslání dokumentů do pojišťovny to, ale probíhalo překvapivě plynule a rychle. Nikdo se mě už na nic neptal, dokonce ani arménská pošta nevytvořila problém v podobě ztráty dopisu (čehož jsme se trochu báli) a dopis do Francie doručila za asi 4dny.

Jak to tedy probíhalo:

21.10. doktor, 15.11. poslaný dopis, 19.11. přijali dopis, 30.11. uznali, že mi dají peníze, 5.12. mám peníze na účtu

I když je trochu složitější jít k doktorovi v cizí zemi, jsem si jistá, že pokud potřebujete vaše host. organizace vám pomůže (někdo půjde s vámi nebo vám minimálně poradí kam jít). Pokud by někdo byl v situaci, že k lékaři musel ráda poradím s papíry pro pojišťovnu (co všechno je potřeba, vyplňování).

Co se stalo a nestalo

• Zúčastnili jsme se našeho on-arrival training. Původně měl být v Gruzii, ale nakonec byl přesunut do Yerevanu. Byla to celkem zábava, něco málo jsme se dozvěděli a poznali nové lidi.

• V pátek ráno jsme byli bez elektriky (krátké výpadky tu nejsou nic zvláštního), trochu podezřelé nám přišlo když jsme se večer vrátili domů a elektřina furt nikde. Problém by ani tak nebyl ve světle, ale když nefunguje elektřina nemáme teplou vodu ani topení. Rozhodli jsme se to tedy řešit, ovšem v pátek večer v naší organizaci ani noha. Naštěstí máme mobil na bosse a naštěstí s ním byl jeho syn, který mluví anglicky. Po 2 dnech opravování všeho možného máme elektriku, topení, teplou vodu a dobré vztahy se sousedem.

• Máme tu sníh, i když ne zrovna závěje, ale aspoň něco.
• Blížící se Vánoce jsou tu znát jen v některých obchodech, kde prodávají santa clause, ozdoby na stromeček a další vánoční věci. V hyper/supermarketech nic moc (v Čechách je to rozhodně víc) - výzdoba, čokoládové figurky,...Jinak Vánoce se všichni z našeho bydlení chystáme trávit tady - tradiční večeře pro každého, cukroví,...

Jaké jsou novinky a pokroky?

Ahoj dobrovolníci a dobrovolnice!

Jak se vám daří? O některých z vás nemám žádné informace, ráda bych se (a ostatní jistě taky) dozvěděla, jaké aktivity vyvíjíte na své EVS, co vám to dává a co jste se nového naučili... Jak se žije na Slovensku, Štachovi? Co nového ve Francii, Dášo? Těším se, že nám taky něco napíšete...

Jak se chystáte na Vánoce? Zůstáváte všichni v hostitelské zemi nebo někdo jede domů? V případě, že zůstáváte, budete slavit s lidmi z vaší organizace?

V Praze už jsou vidět Vánoce všude, otevřely se vánoční trhy, obchody praskají ve švech, ale já jsem se rozhodla, že letos budu v klidu a pěkně si to (poprvé po letech) vychutnám a prožiju pohodový advent. Vánoce pro mě vždycky znamenaly shon a hodiny u počítače s prací do školy, letos to tak určitě nebude!!!

Brzy nám přibude nový přírůstek do naší "EVS rodiny", ráda bych tady přivítala Alžbětu Tichou, která odjíždí na začátku prosince do Španělska na moc zajímavou službu u handicapovaných lidí.

Moc se těším na její i vaše příspěvky a taky na fotky!

Hezké adventní dny přeje

Alžběta

EVS ve Švábsku

Ahoj Alžběto i všichni ostatní!
Nechci zůstat pozadu, a tak přidávám další příspěvek o tom, jak se žije ve Švábsku :-).
Moje organizace se jmenuje "Evangelisches Jugendwerk Bezirk Blaubeuren", jejíž hlavní činností je pořádání volnočasových aktivit pro děti a mládež. Provozuje také vlastní Café-dům, ve kterém nabízí obědy pro školáky nebo různé kulturní programy jako dětské kino, semináře, hry,... Třikrát týdně pak mají dobrovolníci na starosti večerní službu, kdy Café Vier funguje jako bar. Toto je tedy mou zatím hlavní pracovní náplní, v létě pak budu pořádat dětské tábory.
Docela mile mě překvapilo, že je tady hodně dospělých lidí, kteří se dobrovolně podílejí na chodu mé organizace (dobrovolnictví je v Německu, jak jsem se sama přesvědčila, mnohem víc rozšířené než u nás. Vlastně jsem se v Praze ještě nesetkala s tím, že by pracující člověk, který má rodinu, ve svém volném čase chodil někam vypomáhat a nevyžadoval za to žádné peníze!)
Za týden mi přibyde nová spolubydlící z Argentiny, takže tady konečně nebudu sama. Myslela jsem si totiž, že si tady hned najdu kamarády, ale ono to vypadá spíše tak, že se vždycky při nějaké příležitosti sejde více lidí, někdo se mnou prohodí pár zdvořilostních frází, většinou se mluví o práci a pak se zase všichni vesele rozejdou domů. Třeba je to ale jen začátek, to uvidím časem :-)
On arrival seminář mám 4.-13.11, na jazykový kurz začnu chodit až po skončení semináře.
Toť zatím vše z piva a preclíků země zaslíbené, po skončení semináře se zase ozvu.
Mějte se hezky,
Helča

Khor Virap

V neděli jsme výletovali do Khor Virapu:

The Khor Virap (meaning «deep dungeon») monastery is one of the most popular tourist destinations in Armenia. It stands before the snowcapped flanks of Mount Ararat offering a spectacular view of the mountain, the national symbol of Armenia.
It is where Grigor Luisavorich (St. Gregory the Illuminator) was imprisoned for 13 years. To this day you can visit the underground chamber he was imprisoned.
The large St. Astvatsatsin church at Khor Virap was built in the 17th century and is typical in design, but with a lack of virtually any decorative carving or elements. It is located in a fort like complex with a nice courtyard.

Výlet začal pro nás celkem typicky (jak by někdo řekl), protože jsme se trochu ztratili už v Jerevanu a nebyli jsme schopni úplně přesně určit, kterým směrem se máme vydat. Zjistili jsme, že rozhodně nestojíme někde na okraji města tak jsme začali stopovat (třeba nás aspoň někdo hodí za město). Zastavil nám chlápek (s nejlepším smíchem na světě) s kamarádem... Překvapením pro nás bylo, když jsem se ho zeptala kam mají namířeno a on řekl, že vlastně nikam, jeli jen po Jerevanu, ale když jsme řekli že jedem do Khor Virapu rozhodli se že si udělají s námi výlet - odvezli nás tam i zpět. Takhle se stopuje!!! :)) a navíc máme nového kamaráda

čaute dobrovolníci! to jsem ráda, že se nám to tu docela rozproudilo:)
Moniko, jsem ráda, že si EVS užíváš a jsi pořád tak pozitivně naladěná!
Katko a Tome, nějak jsem nechápala, proč v tom projektu bylo několikrát zmíněno, že se budete učit cestovat mhd... tak teď už to chápu:) to musí být teda něco! já kolikrát nestíhám už z pražské dopravy, tohle bych asi nedávala:))) jsem ráda, že už jsi, Katko, zdravá! v té nemocnici to vypadá docela pohodově, i když věřím, že to sranda nebyla, ale je zase fajn, že tam s tebou mohl být i tom...
tady máme teď takové ty typické podzimní pošmourné dny, ale díky vám a vyprávění z dálek je to snesitelnější;)
Ať se vám všem daří a brzy zase napište!