o EVS na Islandu...

účastníci zájezdu
v sirných koupelích

s Evčou, naší ex-dobrovolnicí

Milé dobrovolnice a milí dobrovolníci! Abyste si nemysleli, že Vaše koordinátorka pořád jenom sedí v kanclu Na Poříčí, tak jsem se rozhodla vám napsat nějaké zážitky z projektu na Islandu, kde jsem byla od 17. do 23. února.

Projekt organizovala islandská církev Glerarkirkja, která sídlí v Akureyri a je zároveň hostitelskou a vysílající organizací EVS. Cílem projektu bylo zhodnotit uplynulých 7 let s EVS dobrovolníky a jejich koordinátory. Nakonec se nás sešlo 10 dobrovolníků a 4 koordinátoři z Rakouska, Německa a já za ČR. Musím uznat, že to byl skvělý nápad! Naše dobrovolnice se do městečka Akureyri vrátila a dnes tam žije už čtvrtým rokem (tak vidíte, jak může EVS dopadnout:), proto jsem bydlela u ní a moc jí tímto děkuju za fajn společnost, přístřeší, ručník a oblečení (na cestě na Island se mi ztratil kufr a přišel až 3. den).

Hostitelský projekt organizace Glerarkirkja se skládá z práce ve školkách a s mládeží. Dobrovolníky byl hodnocen velice pozitivně, a to hlavně díky celkovému přístupu a velkému nasazení místního koordinátora Pétura. Exkurze po místních organizacích ve městě navíc ukázaly, žde je možné projekt dál obohatit o spolupráci s místním klubem pro mládež, radnicí nebo kulturním centrem.

Na projektu jsem se dozvěděla hodně o tom, co dobrovolníci potřebují, jak se na EVS můžou cítit a na co si dát pozor při organizování EVS. Doufám, že budu schopná získané znalosti použít i prakticky a to jak ve vysílání, tak v hoštění, které plánujeme od září... Projekt se odehrával v městě Akureyri, které leží na severu Islandu. Je to sem sice štreka, ale návštěva stojí za to! Navíc jsme měli možnost vidět také vodopád bohů Godafoss a vykoupat se v sirných jezírkách Mývatn. V půlce školení jsme se z Akureyri přesunuli na "venkov", do odlehlého rekreačního zařízení u zamrzlého jezera Vestmansvatn. Poslední den jsem strávila v Reykjavíku s naším snad budoucím dobrovolníkem, který mě provedl po všech pamětihodnostech a ukázal mi i místní YMCA / YWCA (na Isladu pod zkratkou KFUM / KFUK). Z Islandu jsem si odvezla mnoho pozitivních zážitků, nové podněty pro svou práci a v neposlední řadě i nové kontakty. Jen jedno je mi líto, a to , že nevím, kdy se do této nádherné země zase podívám...