Nemocnice a arménský tanec

Nejsme tu ani měsíc a už jsme zažili, co někdo nezažije za celé EVS - byla jsem v nemocnici. 

Byly to jen 3dny, ale stejně nuda!

Nebylo mi úplně dobře už nějakou dobu...nakonec jsem se rozhodla jít k doktorovi (i když se mi fakt nechtělo - kdo by chtěl jít k doktorovi, natož v cizině). Všichni říkali, že to bude asi jen z nachlazení - chyba - zánět močových cest + bakterie v žaludku (nebo něco takového). Nona z naší hostitelské org. šla s námi, což se nám hodilo, protože anglicky mluvícího člověka by tu člověk pohledal. Moje doktorka anglicky uměla, ale aby se k ní člověk dostal musel absolvovat asi 3hodiny čekání, řešení,... (prostě jako v Čechách). Skončila jsem tedy v nemocnici na 3dny. Byla to nemocnice pro děti a adolescenty, což bylo docela legrační, protože věkový průměr tam byl asi tak 7let + já :D
Nemocnice byla rekonstruovaná = celkem hezký pokoj, příjemné sestřičky (většina mluvila jen rusky a arménsky), měla jsem samostatný pokoj. Zvláštní bylo, že tam člověk nedostával jídlo, ale mohl tam s každým být ještě jeden (většinou maminy dětí) a ten se měl starat.

A teď k něčemu lepšímu:
Dostali jsme lístky od naší organizace na představení souboru, který tančí tradiční arménské tance. Odehrávalo se  to v Opeře, takže jsme kromě tance obdivovali i vnitřní prostory budovy, okolo které chodíme každou chvíli. Toto představení se prý odehrává každý měsíc i proto nás překvapilo kolik tam bylo lidí - včetně dětí a mladých lidí.

Ženy: dlouhé sukně až na zem, dlouhé copy, pomalé tempo, ladné pohyby, vzhledem trochu připomínaly princezny ze starých českých pohádek
Muži: vysoké boty, upnuté kalhoty, rychlé poskakování, případně pobíhání (často do kruhu)
Některé části na nás působily dost komicky. Představení trvalo 2hodiny bez přestávky, takže ke konci už jsme z toho byli celkem unavení. Ale zážitek to byl každopádně pěkný.