Na začátku července přijela parta slovenských skautů. Každý
z jiné části Slovenska, každý z jiného oddílu, každý jiné povahy. Ale
dohromady vytvořili velmi silnou skupinu, u které bylo potěšením být. Měli za
úkol připravit program na tábor pro místní mládež, který zvládli
s naprostou grácií. Táboru jsme se účastnili i my, dobrovolníci v Rustavi, já, Tomáš (ze Slovenska), Florian (z Francie) a
Aiofe (z Irska). Takže jsme je mohli pozorovat při přípravách a přiučit se novým věcem.
Tento tábor se nacházel v krásné přírodě, oblasti Kartli nedaleko
Stalinova města Gori.
Nejsem skaut, a nikdy jsem v jejich přítomnosti
nebyla. Dokázali si poradit se vším, a
chtěli to naučit i místní mládež. Už nyní mohu potvrdit, že jsou to silné
osobnosti, všichni do jednoho. A zpětně mohu říci, že jejich poslání tady bylo
splněno. Nadšení pro skauting má většina
z tábora. Doufám, že to bude mít pokračování a jejich nadšení nezmizí. Jejich
hry byly zábavné, jejich workshopy naučné a děti si je hodně oblíbili.
Skauti jsou naprosto precizní ve všem, co dělají. Jsou
čestní. A hrdí, že jsou skauti. Je to v nich už zakořeněné nebo se to lze
naučit? Už jen dodržování pravidel je pro někoho velký problém. Základní pravidlo týkající se kouření? Hm,
pro Gruzii zdá se mi nadlidský úkol,vzhledem k tomu, jak tu bez rozdílu věku všichni, hromadně a neustále kouří. Není se čemu divit, krabička cigaret tu stojí okolo 3 lari. (2 lari je 1 euro).
Dozvěděla jsem se, že v Čechách je okolo 50 000
skautů, na Slovensku okolo 5 000. Rozdíl je dán historií a rozdělením
těchto zemí, takže jsou tato čísla bezvýznamná. Dohromady je to hodně. Bylo by
hezké vidět, jak tato čísla stále rostou. A to především v Gruzii, i když
to bude ještě dlouhá cesta.
Žádné komentáře:
Okomentovat